Tibetština

Tibetština

 

 

Tibetština patří do tibeto-barmské větve sino-tibetských jazyků. Tibetština má několik odlišných dialektů, které se liší jak ve výslovnosti, tak i počtu tonálnosti (2 až 4). Tibetskou abecedu v 7. století vytvořil úředník Thonmi Sambhóta za pomoci indických buddhistů podle vzoru sanskrtu.

Tibetský jazyk má pět samohlásek, které se vyslovují stejně jako v češtině, a třicet souhlásek. Velké problémy dělá výslovnost, protože se často vyslovuje jinak, než jak se píše. I když tibetština má jen pět samohlásek (a, i, u, e, o), neznamená to, že při výslovnosti se neobjevují další. Písmena „d, n, l, s” tak mění hodnotu předcházející samohlásky. „A” se stane „ä”, „u” se stane „ü” apod. Mezi transliterací tibetštiny a její výslovností je tak velký rozdíl. Např.: učení – bslab ppa se čte lappa, měsíc – zla ba se čte dawa, zkoumat – dpyod pa se čte čöpa, sjednotit – sbyor ba se čte džorva, tibetský kánon bka' 'gyur se čte Kandžur, tibetský kánon bstan 'gyur se čte Tandžur, klášter – dgon pa se čte gömpa. /Zpracováno podle Guenthera./

Protože je transliterace vzdálená výslovnosti, je zbytečné tuto transliteraci transkribovat dál podle češtiny, jak je tomu u sanskrtu, kde je to účelné. Tibetskou transliteraci tedy necháváme v takové podobě, jak byla použita ve zdrojové literatuře, která je povětšinou založena na mezinárodním přepisu vycházejícím z anglické abecedy. To pomůže k lepší identifikaci pojmů v zahraniční literatuře. Nutno podotknout, že jednotliví světově uznávaní tibetologové a anglicky píšící lamové nemusí užívat stejného schématu transliterace. Proto zavádět ještě českou transkribovanou variantu tibetské transliterace by vůbec nepomohl již tak existujícímu zmatku.

U tibetských výrazů tedy následujeme vzoru, kdy nejprve uvádíme fonetický přepis založený na české výslovnosti (s občasným přehlasováním samohlásek) a v závorce tvar transliterovaný. Např.: Milaräpa (Mi la ras pa), škola Kagjü (bka´rgyud). Ačkoliv bka´, jež v tibetštině znamená řád, se podle Guenthera, v Lhasa dialektu vyslovuje dlouze „ká”. V Česku se již ale ustálil název Kagjü podle anglického vzoru Kagyü. Vidíme, že problematika je složitá a tak bohužel nelze očekávat, že bude v blízké budoucnosti vyřešena ani pomocí IPA (International Phonetic Alphabet), která, ačkoliv je přesná, je moc složitá, aby se rozšířila.

 

Souhlásky

 

Diakritika samohlásek

 

Speciální hlásky propůjčené ze sanskrtu

 

Kombinované souhlásky

 

Číslice