| © Rasa Ravi, 2005. Prvním zdrojem výčtu jmen byl moderní překlad vybraných částí Linga-purány, který je určen pro širokou (neodbornou) veřejnost: The Linga Purana, transl. by Divali and Bibek Debroy, Great Epics of India series, Books for All, Delhi. Tato kniha je zajímavou inspirací současného hinduistického pohledu. Odborným základem našeho výčtu Śivových jmen byla sankrtská edice Linga-purány v elektronické podobě. Bohužel i tato edice obsahuje chyby, které pravděpodobně vznikly vinou převodního systému. Z 80-90% obě publikace souhlasí. Mít na zřeteli další publikace z časového i jiného důvodu bohužel nebylo v možnosti autora. |
verze: 1.0 19-XII-2005 |
Linga-purána patří mezi śivaistické purány, kde je samozřejmostí, že je Śiva veleben jako Nejvyšší a kde ostatní bohové a mytologické postavy mají jen vedlejší roli. K výčtu 1000 jmen Śivy došlo proto, jak to purána popisuje, že kdysi dávno bojovali proti sobě bohy s démony ve velké nekončící válce. Bohové již byli na pokraji záhuby. Utíkali pryč z bitvy vzdávaje se démonům. Tu je uviděl velký Višnu a ptá se jich, co a jak se stalo; démoni mají v arzenálu nepřeberné množství velmi účinných zbraní hromadného ničení. Pak si vzpomenou a dojdou k závěru, že kdysi Śiva použil speciální zbraň známou jako sudarśana-čakra k zabití Džálandhary a teď již asi žádná jiná zbraň proti démonům nepomůže. Višnu tak bohům řekne, že jim pomůže, ale nejprve musíme Śivu najít a pak ho o tu zbraň poprosit. Nejlepší cestou tedy bude, když ho začneme vzývat. Tak společně začali uctívat Śivu jeho tisíci jmény.
Sudarśana-čakra je zbraní kruhového či diskového tvaru, někdy (např. v Mahábháratě) je to tzv. sluneční disk. Občas je mytologickým majitelem této zbraně sám Višnu nebo Kršna.
Po výčtu tisíci jmen Śivy příběh pokračuje následovně: takto uctívaje Śivu obětovali mu také vzácné lotosové květy. Śiva chtěl čisté úmysly Višnua otestovat. Proto jeden lotosový květ nechal zmizet z oltáře, právě ten, který se měl v danou rituální chvíli obětovat. Višnu ten trik prohlédl, ale neváhal a namísto lotosu nabídl Śivovi vlastní oko, které okamžitě vyrval z důlku. Tento oddaný čin Śivu velmi potěšil. Začal vyzařovat tak intenzivní světlo, že kromě Višnua žádný z bohů nedokázal na něj pohledět. Śiva se pak objevil se zbraní sudarśana-čakrou a také vyléčil a obnovil Višnuovo oko.
Výčet Śivových jmen komplikovalo několik faktorů. Sloky v sankrtu obsahují nepravidelný počet Śivových jmen, tudíž řazení v sankrtském originálu není po deseti, ale podle mantrického přednesu na 16 dob. My zde kvůli většímu přehledu jména vyjmenujeme po deseti. Protože sanskrt nepoužívá mezer, jak je nám v evropských jazycích známo při oddělení jednoho slova věty od druhého, často není úplně jasné, vyjadřuje-li daná skupina slabik jedno, dvě nebo dokonce tři jména. (Např. Sarvaśambhu může být jedno jméno podobné dále uvedeným, jako Sarvadžňa a Sarvadévádhi. Pravděpodobnější jsou ale dvě jména Sarva a Śambhu, kdy poslední je v tomto tvaru mnohem známější. Slovo sarva znamená vše, všechno, celek, úplnost apod., takže může být jak samostatným aspektem Śivy, jako ten, který vyjadřuje Úplnost světa, ale také může vyjádřit obecný přívlastek známý z mnoha dalších případů.) Protože na podobný rozbor jmen jsem nikde v literatuře nenarazil, a i anglický překlad purány tato jména pouze vyjmenovává bez dalšího rozboru, zůstává můj výklad samozřejmě do určité míry subjektivní. Každé jméno jsem jedno po druhém pečlivě identifikoval. Při této náročné práci mi byl hodně nápomocen Monier-Williamsův odborný sankrtský slovník.
Z výčtu jmen je pravděpodobné, že je nesložil jeden člověk. Některá jména se několikrát opakují (např. Bhava, Puruša, Varada, Śiva). Na první pohled by se tedy zdálo, že je celý výčet tvořen jaksi nahodile a neuměle „naházenými“ slovy, jen aby se vyjmenovalo 1000 jmen. Fakt, že jména jsou uspořádána k rytmickému mantrování, však mluví naopak o dobře promyšleném úkolu a také i pečlivě seřazeném výčtu. Možná právě tyto skutečnosti dohromady jsou příčinou toho, že některá tzv. skupinová jména (např. Lókakartr, Mahákartr, Kartr, Vídžakartr), která by se jinak mohla objevit za sebou, jsou jaksi rozházena mezi řádkami. Ke konečné kritické edici jsem dále přistupoval tak, že všechna duplicitní jména vynechávám a na jejich místo umísťuji další jména, která se „uvolnila“ rozborem delších jmen nebo byla uvedena navíc v jedné resp. v druhé vzpomínané literatuře. Protože jsem dosud nedospěl k poslednímu jménu v kritickém výčtu, nevím jestli nakonec mi nebude pár jmen „chybět“. Také mám na paměti, že takováto jednostranná záměna jmen resp. vynechání duplicit narušuje konstrukci formy na 16 dob. Je to však určitý kompromis.
Některá jména jsem upravil do podoby, která jsou smysluplnější a přirozenější. Jeden z příkladů: Podle mytologie Śiva zničil oko Bhagy a posléze je jeho přívlastkem Ničitel Bhagova oka. V sankrtské edici, která mi byla dostupná, je tato vlastnost vyjádřena jako jméno Bhaganétrabhit. Bhaganétra znamená Bhagovo oko a bhitti znamená rozbít (na části, fragmenty) nebo část, kus něčeho apod. Tento výraz však jako Śivovo jméno není obvyklý. V druhé literatuře se uvádí Bhaganétravida, v překladu „držitel znalostí Bhagova oka“. Co do významu, je i takový výklad či varianta tohoto Śivova jména možný. V indické literatuře je však relativně dobře známo jméno Bhaganétrántaka, tedy bhaga-nétra-antaka, kde antaka znamená smrt, konec věcí, přičinit konec, ukončit; tedy Ničitel Bhagova oka. Antaka je dále odvozena od anta, což znamená hranici, konec něčeho a začátek něčeho dalšího. Bhaganétrántaka je proto nejpravděpodobnější variantou tohoto Śivova jména. V Mahábháratě (10. kniha, sekce 6-7) je Bhagovo oko nazýváno také jako Rudra nebo Hara. Bhaga je starobylý bůh, o kterém mluví již Rgvéda, např. v 1. knize, 9. části, v mnoha hymnech. Převzetím vlastností daného boha resp. jeho podřízení či podmanění je běžnou symbolikou ve všech indických tradicích, kde je hlavní myšlenkou ukázat vyvoleného boha (tedy vyvolený aspekt jediného Boha) v co nejlepším světle a moci. Zde se mísí náboženská propaganda s esoterickým jádrem, což někdy může být těžké od sebe oddělit resp. vůbec objevit.
Uvědomuji si, že k mnohem přesnějšímu výsledku bych dospěl, kdybych prostudoval další recenze a edice sanskrtských originálů Linga-purány. I takto však trvalo sepsání těchto prvních 150 jmen docela dlouho. Mým úkolem zde nebylo tuto práci jakkoliv odborně prezentovat, ale připravit relativně kvalitní edici pro ryze rituální účely mantrické meditace (přednes 1000 jmen trvá cca 1 hodinu a je dobrým osvěžením po dlouhých meditacích v sedě). Tuto práci jsem dělal rád a rád bych v tom také časem pokračoval. Śiva je mým nejbližším konkrétním symbolem pro Bezejmenného a Beztvarého, tudíž jsem k práci přistupoval s pečlivostí, láskou i oddaností. Ten kdo se domnívá, že Nejvyšší je pouze abstraktum a nikoliv konkrétum, nevidí Jednotu pro dualismus. Mám-li ve výčtu jmen pokračovat a vůbec ho dokončit, prosím podpořte (e-mailem) mou snahu, abych viděl, že práce podobného druhu má smysl.
(1-10) Bhava Śiva Hara Rudra Puruša Padmalóčana Arthitavja Sadáčára Sarva Śambhu
(11-20) Mahéśvara Íśvara Sthánu Íśána Sahasrákša Sahasrapáda Varíjána Varada Vandja Śankara
(21-30) Paraméśvara Gangádhara Śúladhara Parárthaikaprajódžana Sarvadžňa Sarvadévádhi Giridhanvá Džatádhara Čandrápída Čandramauli
(31-40) Vidvána Viśvámaréśvara Védántasárasamdóha Kapálí Nílalóhita Dhjánádhára Apariččhédja Gauríbhartá Ganéśvara Aštamúrti
(41-50) Viśvamúrti Trivarga Svargasádhana Džňánagamja Drdhapradžňa Dévadéva Trilóčana Vámadévs Mahádéva Pándu
(51-60) Paridrdha Viśvarúpa Virúpákša Vágíśa Śuči Antara Sarvapranajasamvádí Vršánka Vršaváhana Íśa
(61-70) Pinákí Khatvángí Čitravéša Čirantana Tamóhara Mahájógí Brahmángahrta Džati Kálakála Krttivása
(71-80) Subhaga Pranavátmaka Unmattavéša Čakšušja Durvása Smaraśásana Drdhájudha Paraméšthíparájana Anádimadhjanidhana Giriśa
(81-90) Giribándhava Kubérabandhu Śríkantha Lókavarnóttamóttama Sámánja Déva Kódandi Nílakantha Paraśvadhi Viśálákša
(91-100) Mrgavjádha Suréśa Súrjatápana Dharmakarmákšama Kšétra Bhagaván Bhaganétrántaka Ugra Paśupati Tárkšja
(101-110) Prijabhakta Prijamvada Dantódajákara Dakša Kapardí Kámaśásana Śmaśánanilaja Súkšma Śmaśánastha Mahéśvara
(111-120) Lókakartr Bhútapati Mahákartr Mahaušadhí Uttara Gópati Góptr Džňánagamja Purátana Níti
(121-130) Suníti Śuddhátmá Sóma Sómavrta Sukhí Sómapa Amrtapa Maháníti Mahámati Adžátaśatru
(131-140) Álóka Sambhávja Havjaváhana Lókakára Védakára Sútrakára Sanátana Mahárši Kapiláčárja Viśvadípti
(141-150) Trilóčana Pinákapáni Bhúrdéva Svastida Svastikrtsadá Tridháman Saubhaga Sarvasarvadžňa Sarvagóčara Brahmadhrk
Následující modlitby jsem složil na základě inspirací vycházející z významu jednotlivých jmen Śivy. Každé velebení (verš) je výkladem jednoho z jeho jmen. Výrazy, které jsou podtrženy, odpovídají konkrétnímu překladu nebo výkladu jména. Dané sanskrtské slovo lze často vyložit různými způsoby resp. má více významů. Proto podtržených pojmů v daném velebení může být i více.
1. Bhava — Ó Pane, Ty který jsi životem samotným, pomocí svého stvoření vcházíš do existence, jsi jak původem toho všeho, tak i výsledkem! Ty jsi projevený svět i ten, jenž vzniku světa předchází a jenž po ničení světa zůstane nezměněn.
2. Śiva — V Tobě jsou uloženy všechny věci i bytosti. Tvorům, jež Tě z celého srdce uctívají, slibuješ vykoupení, jsi konečnou nadějí všech lidských duší. Jako příznivý posel Pravdy svou laskavostí a dobrotivostí neobracíš se ani od těch největších hříšníků. Ó dobrotivý Pane, právem jsi znám jako milostivý svrchovaný Guru poukazující na možnost konečné duchovní realizace. Jsi vlídný i vůči těm, kteří Tě nenávidí či Tě zapírají, protože Tvou přirozeností je shovívavost.
3. Hara — Božský uchvatiteli nejvyššího Poznání! Jako velký Učitel odstraňuješ naši nevědomost. Jsi obávaným Ničitelem všeho, co lze vlastnit. Jsme-li připraveni, odnášíš naši radost i bol k jejich společnému zdroji.
4. Rudra — V pradávných dobách véd jsi jako řvoucí bůh strach přinášel lidem. Křičel jsi jim do duše, protože byli od Pravdy odvráceni. Ukazoval jsi svou strašnou podobu a čekal, objeví-li někdo hru úděsné síly jako božský Klid. Jako síla větru jsi do hrůz obalenou přinášel duchovní moc a odnášel všechny nečistoty. Vskutku na Tvůj počin pějeme modlitby chvály.
5. Puruša — Svou formu, která je za každou formou, nám ukazuješ v nás samých jako naše individuální duše, ačkoliv jsi ničím neomezený svrchovaný Duch. Jsi každou ohraničenou osobou, přestože tvoje přirozenost je absolutní, jsi člověkem, ba celým lidským pokolením. Jsi naše útočiště, náš nejintimnější skutečný přítel, kterému se moudrý otevírá s odevzdáním. Jsi kosmickou božskou osobou, světovou duší všech, i těch, kteří o Tobě nic nevědí či vědět nechtějí.
6. Padmalóčana — Ó krásný Pane s lotosovýma očima! Jak je jen možné, že tvou krásu a vznešenost lidi k svému tělu tak neradi pouštějí? Proč Tě nezvou i do těch nejvíce zaprášených kout srdce? Pro radu, pro inspiraci, pro možnost odhalení nejvyšší Pravdy, pro pochopení kdo jsem já a kdo jsi Ty. Vždyť jiné cesty není!
7. Arthitavja — Ty jsi konečným i původním zdrojem všech moudrostí, v nejhlubším nitru Tebe se ptá svědomitý jógin. Protože jsi Svědomím samým – koho jiného by měl hledající prosit o řešení problémů života? Vskutku, Ty jsi dotazován i tehdy, neví-li člověk o Tobě nic, avšak kráčí na stezce upřímného svědomí. Obecně i každá otázka, každá touha, ale i každá nadávka a zlý úmysl, je adresována Tobě, Ty jenž jsi jejich jádrem i konečným řešením.
... ... ...
... ... ...
